V 50 letech život teprve začíná! Naučte se, jak zůstat aktivní, zdravý a plný energie i v pokročilém věku.
Univerzální klíč k dlouhověkosti zatím bohužel nikdo nevynalezl. Existuje však řada věcí, které nejsou časově náročné a nevyžadují radikální změny, ale mají prokazatelně příznivý vliv na naše zdraví, fyzickou i psychickou odolnost a přidají nám pár let navíc. Nejdůležitější je dělat je pravidelně, aby se staly přirozenou součástí vašeho života. Pojďme společně odhalit tajemství.
Pozitivní mysl
Optimisté žijí déle. Na tento fenomén se zaměřili vědci z Boston University School of Medicine. Studovali 70 000 lidí po dobu 30 let a zjistili, že lidé s větším životním optimismem mají větší pravděpodobnost, že budou žít déle a dosáhnou „výjimečné dlouhověkosti“, což je věk 85 let a více. Optimismus označuje obecné očekávání, že se budou dít dobré věci, nebo přesvědčení, že budoucnost bude příznivá. Pozitivní přístup může zlepšit náš život a pomoci nám dosáhnout našich cílů. Neznamená to předstírat, že je vše v pořádku, ani popírat pocity smutku, hněvu nebo psychické bolesti. Naopak, tyto nepříjemné pocity je třeba prožít, ale pak je nechat odejít a uvolnit jim místo pro něco lepšího. Pozitivní myšlení také znamená neztrácet víru a naději v obtížných situacích. Na konci každého dne si zapište drobnosti, které se vám podařily nebo za které jste vděční.
Kvalitní vztahy
Osamělost je tichý zabiják. Pokud nemáte kolem sebe zdravé vztahy a lidi, se kterými můžete sdílet své radosti i strasti, nemáte obrazně řečeno pro co žít. Ať už se jedná o nejbližší rodinu, přátele, kamarády z dětství, kolegy nebo členy klubu, obklopit se lidmi, kteří vám do života přinášejí radost a spolu s nimi se smějete, je klíčem k dlouhověkosti. Například vědkyně Susan Pinkerová označuje sociální izolaci za největšího nepřítele moderní doby. Stejně jako výzkum Holta Lunstada ukazuje, že faktorem, který nejvíce ovlivňuje dlouhověkost, jsou blízké sociální vztahy, nejbližší přátelé, kteří tu pro nás vždy budou.
Středomořská strava
Pestrou stravu založenou na kvalitních surovinách, zelenině, mořských rybách a olivovém oleji ocení nejen naše chuťové buňky, ale i náš kardiovaskulární systém, zejména po padesátce, kdy se zvyšuje počet pacientů s nemocemi srdce a cév. . V dnešní době cenově dostupných surovin není problém připravit si středomořskou stravu doma. „Tento typ stravy hraje velmi důležitou roli v prevenci tzv. metabolického syndromu, onemocnění s vysokým kardiovaskulárním rizikem, což je kombinace rizikových faktorů a příznaků, které se u pacienta vyskytují současně: obezita, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a počínající cukrovka, které hrozí většině starších lidí,“ říká MUDr. Eva Kotsianová, garantka projektu Heart in Mind. Na rozdíl od průměrné evropské stravy obsahuje středomořská strava více rostlinných olejů, ovoce, zeleniny, obilovin a luštěnin. Zdrojem tuků je místo másla a sádla olivový olej a mořské ryby, drůbež a mléčné výrobky. Středomořané také rádi konzumují velké množství zeleniny – tvoří polovinu konzumovaných potravin, a to jak ve formě salátů, tak jako přílohy. Čerstvost potravin a jejich menší tepelná úprava mají pozitivní vliv i na náš kardiovaskulární systém, což znamená, že ve stravě je dostatek cenných antioxidantů a vitaminů.
Přiměřené pitné návyky
Dehydratace, stejně jako konzumace tučných jídel a alkoholu, vede k riziku neinfekčního zánětu žaludku (akutní gastritida), stejně jako k problémům se žlučníkem a v nejzávažnějších případech k akutnímu zánětu slinivky břišní. Je proto velmi důležité dobře pít. Starší lidé mají obvykle menší potřebu doplňovat tekutiny, protože mají menší žízeň. Když však mají žízeň, bývá na pití pozdě. „Pravidelný a správný pitný režim je nezbytnou součástí prevence řady onemocnění, včetně velmi závažných. Pitný režim je třeba upravit s ohledem na několik důležitých faktorů. Jsou to především věk, fyzická aktivita, ale také zdravotní stav, a to jak chronických onemocnění (např. ledvin, srdce, plic, rakoviny, cukrovky), tak aktuálních onemocnění (virózy, angíny, horečky, průjmy, zvracení, zlomeniny kostí apod.),“ – upozorňuje Mgr. Alisa Menšíková, odborná konzultantka AquaLife Institute v oblasti nutriční terapie.
Základní denní potřeba tekutin je za normálních podmínek bez nadměrné fyzické aktivity asi 1500-2000 ml, potřeba tekutin se zvyšuje při horku, sportu, únavě nebo průjmu. Mějte proto vodu po celý den na očích a pijte ji, aniž byste čekali, až pocítíte žízeň.
Každodenní chůze
Po padesátce už nemusí fyzické síly stačit na pravidelné cvičení a trénink v posilovně. To však vůbec nevadí. Přesto je třeba mít na paměti, že pohyb je život. Hýbejte se tedy co nejčastěji, stačí i přirozený pohyb, jako je rychlá chůze, která má mnoho jednoznačně pozitivních účinků na zdraví. Předchází řadě chronických onemocnění a bez nadsázky vám může prodloužit život. Chůzi může provozovat každý, kdykoli a v jakémkoli věku. Nesporným plusem je, že taková rychlá chůze snadno zapadne do vašeho denního režimu a nevyžaduje žádné speciální vybavení, pouze kvalitní obuv a hole. Pravidelnou chůzí posilujete svou imunitu, zlepšujete trávení, snadněji hubnete a zlepšujete si náladu.
