Skrývání před lidmi: vláda investuje miliardy do největšího projektu, který zaplatí daňoví poplatníci.

Zvažují se návrhy na výstavbu až čtyř jaderných bloků. Stále však není jasný způsob jejich financování (kromě jednoho).

Výstavba nových jaderných bloků bude největší investicí od vzniku republiky. Vzhledem k obrovské finanční zátěži a významu tohoto energetického projektu o něm víme a mluvíme jen velmi málo. Přesto se ho daňoví poplatníci ujmou. Zda budou v Dukovanech a případně v Temelíně stavět Francouzi, nebo Korejci, vláda definitivně oznámí pravděpodobně koncem srpna. Původně se mluvilo o červenci. Do té doby nebudeme vědět, co je v nabídce a kolik jednotek se nakonec postaví. Méně důležitý je ale model financování, tedy kdo a jak bude jádro platit. Vliv může mít i to, v jakém stavu se Francie po volbách ocitne. EdF je zcela v rukou státu, její projekty se zpožďují a náklady rostou.

ČEZ přijal nabídky na výstavbu nových jaderných reaktorů od francouzské EdF a korejské KHNP již koncem dubna a po vyhodnocení je v polovině června předal vládě. O vítězi tendru a počtu bloků, které chce postavit, chce rozhodnout údajně „během léta“. Premiér Petr Fiala již v červnu uvedl, že přesný počet bloků bude vláda znát až koncem srpna. Do té doby se veřejnost pravděpodobně nedozví, kolik jednotlivé nabídky stály.

Smlouva s vítězným dodavatelem má být uzavřena do konce roku 2025. A první nový reaktor v Dukovanech má být postaven v roce 2036, o dva roky později by měl být v běžném provozu. Nikdo nemůže zaručit, zda je to reálné a zda nedojde k časovým prodlevám.

Náhlé oznámení vlády z konce ledna, že chce postavit až čtyři nové bloky, bylo překvapivé. Původně bylo vypsáno výběrové řízení pouze na jeden blok. „Dosavadní průběh tendru ukazuje, že dodávkou několika reaktorů najednou můžeme získat nižší cenu – až o čtvrtinu za jeden reaktor. Proto jsme se rozhodli požádat uchazeče, aby předložili závazné nabídky na dodávku až čtyř bloků. Na jejich základě pak vybereme dodavatele a rozhodneme, zda budeme stavět další reaktory, či nikoliv,“ řekl tehdy premiér.

Evropskou komisi jsme však požádali o notifikaci pouze jednoho, a to pátého bloku Dukovan. Finanční model, tedy ten nejpodstatnější, je připraven pouze pro jeden. Pokud jde o ostatní bloky, nemáme představu, kdo a jak je zaplatí. Nehledě na to, že podmínky z notifikace pro nás nejsou příliš výhodné. Podle nich bude nová jaderná energetika omezena vlivem obnovitelných zdrojů na síť, protože bude muset na trhu fungovat vedle nich. Jaderná energetika však není postavena na pružné regulaci a je pravda, že jaderné elektrárny prodělávají, pokud nepracují na maximální výkon.

S tím souvisí i „nefixní“ garantovaná kupní cena, s níž se původně nepočítalo. Podle podmínek oznámení je však její výše nižší, když tržní ceny elektřiny klesají, tj. když obnovitelné zdroje hodně vyrábějí a produkují přebytek. To znamená, že při přebytku výroby bude muset nový jaderný zdroj snížit kapacitu, aby vyrobil méně elektřiny.

Na červnové valné hromadě ČEZ finanční ředitel společnosti Martin Novák potvrdil, že financování bude probíhat formou 30letého úvěru od státu – hovoříme o 195 miliardách korun – s nulovou úrokovou sazbou po dobu výstavby. to Dukovany II, která je stoprocentní dceřinou společností ČEZ. To znamená, že úrokové náklady zaplatí daňoví poplatníci. Elektrárna pak musí dluh splácet prodejem elektřiny, kterou od ní bude kupovat státní obchodník za garantovanou výkupní cenu. Tento model však nelze kvůli vysokým nákladům replikovat pro další potenciální bloky.

Pro ČEZ v současné podobě, kdy třicet procent akcií ovládají minoritní akcionáři, jsou investice do jaderných bloků velmi nebezpečné a manévrovací prostor je malý. Bylo by rozumnější, kdyby nové bloky stavěla společnost plně vlastněná státem. Proto se stále nabízí možnost odkupu minoritních akcionářů, kteří po vzoru francouzské vlády a EdF uvítají odkup s prémií.

Nekonečná zpoždění a inflace cen

Vzhledem k tomu, že favoritem na výstavbu nových jaderných bloků je francouzská EdF, je třeba vzít v úvahu ekonomickou situaci, v níž se Francie po volbách nachází. Ratingové agentury hovoří o hrozbě dluhové krize. Již v červnu agentura Standard & Poor’s snížila rating země, nyní vydala varování agentura Moody’s.

EdF je od loňského roku státní společností a je zatížena problémy se zpožděním výstavby dalších jaderných projektů. Ať už jde o výstavbu čtvrti v rodném Flamanville, která začala v roce 2007, měla stát 3,3 miliardy eur a trvat 5,5 roku. Ani po šestnácti letech nebyla dokončena, přičemž náklady se odhadují na celkem 19,1 miliardy eur (více než 482 miliard korun).

Problematická je také bloková výstavba ve Velké Británii. V elektrárně Sizewell C na východním pobřeží Anglie se plánují dva bloky. Další dva bloky v elektrárně Hinkley Point C se však staví již velmi dlouho. Výstavba byla zahájena v roce 2017. V lednu bylo oznámeno, že dokončení se zpozdí o další dva roky. Původní plán počítal se zahájením provozu v roce 2025. A odklad si vyžádal velké náklady. Původně se očekávalo, že bude stát 18 miliard liber, nyní se odhaduje na 46 miliard liber (1,4 bilionu korun) a termín dokončení byl posunut na rok 2030.

Problémy se objevily také v případě elektrárny Olkiluoto ve Finsku. Byl postaven pouze jeden blok a výstavba trvala dlouhých osmnáct let místo původně plánovaných pěti. Ve finále se celkové náklady místo předpokládaných tří vyšplhaly na více než 11 miliard eur (přes 280 miliard korun).